|
|
Ptačí plasmodia a jejich vliv na hostitele
Dulavová, Kristýna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Ptačí plasmodia jsou jednobuněční (a vnitrobuněční) krevní paraziti skupiny Apicomplexa, Haemopospororida, kteří využívají ve svém dvouhostitelském cyklu krevsající hmyz (komára) jako vektora a ptáka jako mezihostitele, u kterého mohou vyvolat ptačí malárii. Ptačí plasmodia jsou rozšířena téměř po celém světě a napadají široké spektrum hostitelů. Jejich vliv nejvíce pocítily populace endemických ptáků na Havajských ostrovech, kdy se vinou nechtěné introdukce vhodného vektora začalo plasmodium (zejména Plasmodium relictum) rapidně šířit a spolu s ptačími neštovicemi zdecimovalo velkou část zdejších ptačích populací; mnoho z přeživších druhů je dodnes ohroženo. Tato práce se věnuje vlivu ptačích plasmodií zejména na jejich ptačí hostitele. Nejvýraznějšími patologiemi způsobovanými ptačími plasmodii u ptáků bývá silná anémie, jakožto i poškození četných orgánů (př. mozek, játra, plíce, ledviny, slezina) způsobené tvorbou exoerytrocytických stádií (zejména fanerozoitů) v endoteliárních buňkách kapilár, a to společně s vnějšími projevy jako je např. letargie, dýchací obtíže, slabost, nechutenství, někdy i ztráta váhy a další, přičemž jednotlivé druhy plasmodií mají na různé druhy ptáků různý vliv. Zajímavým jevem je vznikající tolerance vůči ptačí malárii u šatovníků amakihi (Hemignathus virens)...
|
|
|
Diferenciální diagnostika anémií z hlediska morfologického
KLIMENTOVÁ, Michaela
Anémie je považována za celosvětově rozšířené a stále velmi aktuální onemocnění. Tato práce se snaží poukázat na důležitost správné diagnostiky anémií, bez které není možno nastavit správnou a účinnou léčbu. Ačkoli lidí s anémií stále přibývá, velká část o svém onemocnění neví, nemá ho diagnostikované, a tudíž ho má také neléčené. Diagnostika anémie není nikterak složitá, nicméně za správným stanovením diagnózy stojí hlavně diferenciální diagnostika. Velkým přínosem v diferenciální diagnostice bylo popsání erytrocytárních indexů, podle kterých lze určit přesný typ anémie, a jejich následná implementace v diferenciální diagnostice. Tato bakalářská práce s názvem "Diferenciální diagnostika anémií z hlediska morfologického" si za hlavní cíl klade statistické zhodnocení četností jednotlivých typů anémie rozlišených na základě morfologie erytrocytů. V praktické části této práce byly zpracovávány na automatickém hematologickém analyzátoru krevní obrazy a následně byla data z těchto vyšetření statisticky zpracována. Ke zpracování veškerých dat byl využit program Excel. Výsledky statistického zpracování byly vloženy do tabulek a grafů. Před samotným statistickým zpracováním byly stanoveny 3 hypotézy, které byly testovány pomocí chí-kvadrátového testu, jehož výsledkem je hladina významnosti (p). U všech tří hypotéz byla výsledná hladina významnosti <5 %, tzn. že byly všechny nulové hypotézy zamítnuty a ve všech případech byla přijata hypotéza alternativní. Ve zpracovávaném souboru dat se překvapivě častěji vyskytovala anémie makrocytární než mikrocytární (20 % ze všech anémií versus 10 %), ale dle očekávání se vyskytovala více anémie hypochromní než hyperchromní (17,39 % ze všech anémií versus 5,65 %). Nejvíce zastoupenou anémií byla v tomto souboru dat anémie normocytární normochromní (62,61 % ze všech anémií). Získané výsledky z tohoto výzkumu mohou čtenáři posloužit k výzkumným účelům či jako informační zdroj.
|
|
|
Preventivní opatření ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy - porovnání strategií Egypta a Afghánistánu
Coufalová, Andrea
Coufalová, A., Preventivní opatření ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy – porovnání strategií Egypta a Afghánistánu. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2022. Diplomová práce je založena na porovnání strategií ke snižování prevalence anémie v důsledku nedostatečné výživy dvou rozvojových zemí, u nichž je výskyt anémie značným problémem. Nutriční anémie představuje v současnosti velký problém potravinové bezpečnosti, který je způsoben primárně příjmem stravy nedostačující k pokrytí denní potřeby vitamínů a minerálních látek. Konkrétněji se jednalo o Egypt a Afghánistán, přičemž každá země ke snižování výskytu nutriční anémie přistupuje odlišným způsobem. Srovnání strategií obou vybraných zemí vycházelo z výsledků dat dostupných na oficiálních stránkách jak jednotlivých zemí, tak mezinárodních institucí. Také byla porovnána ekonomická úroveň k možnosti komparace strategií a zdůvodnění příčinných. Bylo zjištěno, že strategie ke snižování prevalence anémie v Egyptě byla úspěšnější než strategie implementovaná v Afghánistánu. Důvodem těchto výsledků byla odlišná socio-ekonomická úroveň obou zemí, politická situace a další zkoumané faktory, které mají na výživu nedozírný dopad. Fortifikaci základní potraviny, která je vhodným nástrojem ke snížení nutriční anémie u nižších vrstev obyvatelstva a byla úspěšná v Egyptě, nelze zavést v rozvojových zemích, ve kterých nefunguje silná role státního aparátu k prosazení dlouhodobých strategických cílů.
|
|
|
Mikrocytární anémie, průzkum jejich výskytu a pacientů s hraničními hodnotami pro toto onemocnění
HAJDUCHOVÁ, Kateřina
Práce je z teoretického hlediska zaměřena na anemie jako takové a rozbor mikrocytárních anemií a jejich mechanismů. Anemie je nejčastější krevní poruchou na světě, potýká se s ní až 30 % populace v rozvinutých i rozvojových zemích. Teoretická část týkající se mikrocytárních anemií se zabývá třemi nejčastějšími typy mikrocytárních anemií, tedy sideropenickou anemií, anemií chronických chorob a talasémií. Sideropenická anemie, tj. anemie z nedostatku železa, je z těchto onemocnění nejčastější a ve světě nejrozšířenější. Anemie chronických chorob se vyskytuje u pacientů s těžkou primární chorobou. Tato anemie je tedy pouze sekundárním onemocněním. Talasémie je z těchto nemocí nejvzácnější a jedná se o genetickou poruchu stavby hemoglobinu. Teoretická část dále obsahuje část věnovanou metabolismu železa a kapitolu týkající se hemoglobinu. Praktická část byla vypracována na pracovišti laboratoře hematologie Nemocnice Hořovice a.s. za použití analyzátoru Allinity hq společnosti Abbott. Vedle klasického zpracování vzorků na analyzátoru byly vytvořeny i krevní nátěry pro posouzení rozdílu mezi zdravým jedincem a jedincem s patologickými změnami erytrocytů. Vzorků bylo zpracováno 271, z nichž 31 % vykazovalo známky anemie. Tyto vzorky pocházely převážně od žen, takřka 65 %. Nejvíce zastoupeným typem anemie, z hlediska MCV byly normocytární anemie. Mikrocytární anemie byly prokazatelné takřka u pětiny anemických vzorků. U vzorků u kterých byla prokázána mikrocytární anemie, byla převaha hypochromních probandů. Hodnoty krevních obrazů byly doplněny o hodnoty železa, transferinu a feritinu z laboratoře biochemie. Počet těchto vzorků však bohužel nebyl dostatečný pro další diagnostické hodnocení.
|
|
|
Dočasně vyřazení dárci plné krve na odběrovém středisku Hematologicko-transfuzního oddělení v Nemocnici Jihlava
CAHOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce je zaměřená na téma Dočasně vyřazení dárci plné krve na odběrovém středisku Hematologicko-transfuzního oddělení v Nemocnici Jihlava. Teoretická část práce se obecně zabývá dárcovstvím krve podle platných nařízení a doporučení. V této části jsou popsána kritéria dárcovství, průběh darování krve, samovyloučení, výroba transfuzních přípravků, registr dárců, oceňování dárců krve a rizika spojená s dárcovstvím. Metodika práce zahrnovala měření krevního obrazu dárců. Na odběrovém středisku v Jihlavě patří výsledek krevního obrazu mezi předodběrová vyšetření dárce. Krevní obraz dárců je měřen na analyzátoru Sysmex XN 1000. Důležité jsou především hodnoty hemoglobinu, leukocytů a trombocytů. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit důvody dočasného vyřazování dárců plné krve na odběrovém středisku v Jihlavě. Praktická část byla vypracována na základě dat z informačních systémů HEMO a TIS. Důvody dočasného vyřazení byly vyhodnoceny za období 2000-2020. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak jsou na odběrovém středisku dárci informováni. Součástí praktické části byl dotazník pro dárce krve, který sloužil k ověření nejčastějších důvodů dočasného vyřazení. Druhou částí dotazníku byla informovanost a spokojenost dárců na odběrovém středisku. Podle výsledků práce jsou dárci nejčastěji dočasně vyřazováni z důvodu nízké hladiny hemoglobinu (červeného barviva). Dále je patrné, že jsou častěji vyřazovány ženy než muži. Informovanost na odběrovém středisku v Jihlavě je podle dárců velmi dobrá, což vyplývá z výsledků dotazníku. V některých případech může mít zvýšená informovanost podíl na snížení počtu dočasně odmítnutých dárců krve.
|
|
|
Problematika diagnostiky a léčby sideropenické anémie
KALENSKÁ, Kateřina
Sideropenická anémie neboli anémie z nedostatku železa je historicky nejrozšířenějším typem anémie vůbec. Vyskytuje se ve všech zemích světa a je z velké části závislá na socio - ekonomické úrovni. Vyznačuje se deficitem železa, jehož následkem je snížená kvalita života dospělých osob, narušení růstu dětí a riziko potratů pro těhotné ženy. Sideropenickou anémii lze diagnostikovat pomocí hematologických a biochemických vyšetření krve. Sideropenie je většinou sekundární onemocnění a od toho se také odvíjí i léčba a její účinnost. Na téma metabolismu železa v lidském těle a problematiku diagnostiky a léčby sideropenické anémie byla zpracována odborná rešerše. V praktické části byl věnován důraz na vyšetření krevního obrazu a vyšetření hladiny feritinu pomocí automatických analyzátorů. Tyto parametry byly stanoveny u vzorků 15 pacientů trpících sideropenickou anémií na oddělení hematologie a transfuzní služby a na oddělení klinické biochemie v Nemocnici Jindřichův Hradec. Cílem bylo stanovit hodnoty krevního obrazu a feritinu pro daný soubor pacientů a dále zjistit souvislost daných hodnot s léčbou.
|
|
|
Patogenetické mechanismy imunitní dysregulace a hematopoetických onemocnění
Svatoň, Michael ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Čermák, Jaroslav (oponent)
Patogenetické mechanismy imunitní dysregulace a hematopoetických onemocnění Abstrakt Cílem mé práce bylo zavedení vyšetření pomocí celoexomového sekvenování (WES) a rutinního algoritmu analýzy získaných dat u dětských pacientů s podezřením na vrozenou poruchu imunity (IEI) nebo selhání kostní dřeně. Kromě jasné molekulární diagnózy na základě genetického vyšetření, které bylo dosaženo u 25 % pacientů, tvoří část výsledků (9 %) také pacienti, u nichž toto vyšetření odhalilo nové mutace, které nebyly dosud popsány v patogenezi IEI nebo selhání krvetvorby. U těchto pacientů byly na základě literárních rešerší a známých mechanismů vývoje a regulace imunitního systému navrženy validační experimenty, za účelem potvrzení kauzality identifikovaných mutací v patogenezi onemocnění. Díky WES se podařilo objasnit příčinu dvou nových vrozených onemocnění - megaloblastické anémie na podkladě homozygotní mutace genu SLC19A1 a syndromu imunitní dysregulace s autoimunitními a autoinflammatorními projevy na podkladě X-vázané mutace genu TLR8 u monozygotických dvojčat s chronickou autoimunitní hemolytickou anémií (AIHA). U pěti dalších pacientů se podařilo identifikovat nové mutace v genech STAT3, SPTA1, SAMD9 a XIAP a prokázat jejich kauzalitu v patogenezi selhání krvetvorby nebo IEI. U jedné pacientky s netypickým fenotypem...
|
|
|
Anémie pro praxi sestry na intenzivní péči
Dubická, Zuzana ; Brixiová, Simona (vedoucí práce) ; Hrabánková-Navrátilová, Darja (oponent)
v ČJ: Tématem předložené práce je problematika anémií. Teoretická část diplomové práce se zabývá přehledem nejznámějších typů anémií, jejich etiologii, diagnostikou, příznaky, léčbou. V praktické části je sledována informovanost o této problematice nelékařských zdravotnických pracovníků, pracujících bez odborného dohledu na odděleních intenzivní péče. Informace od vybraných respondentů budou získány, metodou strukturovaných dotazníků. Výstupem práce je edukační materiál, kterého lze použít k ucelení znalostí o této problematice v rámci adaptačního procesu. Výsledky výzkumného šetření, budou zpracovány do tabulek s grafy a shrnuty v diskuzi a závěru.
|
|
|
Diagnostika a management aloimunizace v těhotenství
Kučerová, Rebecca ; Hornová, Markéta (vedoucí práce) ; Žižka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku aloimunizace matky v těhotenství a zabývá se její prevencí, diagnostikou a managementem. V České republice by se tato komplikace bez zahájení patřičné léčby vyskytla přibližně u 2000 žen ročně. Těhotná je ohrožena v případě, že je Rh(D) negativní a plod zdědí Rh(D) pozitivitu po otci. Rozvoji aloimunizace lze zabránit včasným preventivním podáním anti-D globulinu. I přes systematicky organizovaný systém profylaxe dochází dnes stále u malého počtu těhotných k imunizaci. Plody jsou ohroženy rozvojem anémie v děloze a po porodu potom rozvojem hyperbilirubinémie. U nejtěžších případů intrauterinní anemizace plodu je řešením intraumbilikální transfuze erytrocytů. Cílem práce bylo retrospektivně posoudit výsledky léčby pomocí intraumbilikální transfuze v Centru fetální medicíny. Kvantitativní část výzkumu je doplněna o 2 modelové kazuistiky hydropsu plodů. Kvantitativní část výzkumu analyzuje výsledky všech IUT provedených v od roku 1991 do roku 2021 v Centru fetální medicíny gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Pomocí tabulek a grafů byly následně data analyzována a podrobně popsaná. Z výzkumné části této práce vyplynulo, že léčba plodů pomocí IUT je velmi úspěšná a zvyšuje šanci plodů na příznivou poporodní adaptaci. Z výsledků této...
|
|
|
Modely anemických onemocnění
Vondráková, Zuzana ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent)
Hematopoéza je proces, kterým se utváří krevní buňky. Všichni obratlovci mají dvě fáze hematopoézy - primitivní a definitivní. Základním smyslem primitivní hematopoézy je produkce červených krvinek, které umožňují okysličení tkání embrya. Definitivní hematopoéza pak dá vzniknout všem krevním buněčným liniím. Hlavním úkolem erytrocytů je transport kyslíku ke tkáním. Pokud z nějakého důvodu dojde ke snížené produkci erytrocytů, k poškození jejich membrány, enzymatického vybavení erytrocytu či k poruše tvorby hemoglobinu, nastává anémie. Srpkovitá anémie a β-thalasémie se souhrnně nazývají hemoglobinopatie, protože jsou způsobeny poruchou hemoglobinizace erytrocytů. Fanconiho anémie je zapříčiněna mutacemi v jednom z jednadvaceti genů dráhy Fanconiho anémie, které se účastní oprav DNA. Diamondova-Blackfanova anémie vzniká jako odpověď na mutaci v genech kódujících ribozomální proteiny. Lidské buňky, Mus musculus, Gallus gallus, Xenopus laevis a Danio rerio se jeví jako vhodné modely pro studium těchto onemocnění a jsou také velmi užitečné pro hledání dalších terapeutických cílů.
|
host ::
RSS.